Samouk na kytaru

11. prosince 2017 v 22:29 | Veri |  hudební koutek
Zdravím Vás všechny!
Konečně nový článek :DD
Myslela jsem, že budu dnes psát něco s Vánoční tématikou, ale nějak nemám náladu. Ne že by nebyla Vánoční atmosféra, to je, ale zatím to nechci tahat na blog. Navíc články s Vánoční tématikou plánuju maximálně dva.

Ale k tématu!
Když jsem zakládala blog, přemýšlela jsem o tom, že jako téma blogu dám ,,hudba", ale nakonec jsem si to rozmyslela, protože hudbě chci prozatím věnovat jen jednu rubriku.

Koncem jara, asi někdy v květnu, jsem se začala dost zajímat o kytaru celkově. O hraní na ni, o její vzhed, o typy kytar a o to jak je vlastně těžké na ni hrát. Už od začátku jsem věděla jedno. A to to, že se na akustickou kytaru prostě musím naučit hrát, jelikož mě neskutečně fascinovala a stále fascinuje. Navíc jsem už uměla hrát na klavír, takže už to byl pro mě stereotyp, a říkala jsem si že chci zkusit něco nového. A právě kytara mi přišla zajímavá. Navíc k ní jsem měla i dost podmínky a dispozice. V mém okolí je totiž spoustu lidí, co na kytaru hrát umí. Dokonce tu byl i někdo, kdo byl ochotný mě něco naučit a i mi kytaru půjčit. Můj bratranec. O pár let starší. Stejně jako já, se i on ze začátku učil sám. Akorát s tím rozdílem, že já se učím sama pořád.
No.

Takže nejdřív padl nápad najít starou máminu akustickou kytaru a jen ji vyměnit struny. Zpočátku to vypadalo jako nejlepší plán a já byla přesvědčena o tom, že to vyjde. Tak to těžko, že já jsem vždycky tak naivní. Máminu kytaru jsem sice našla, ale byla v tak otřesném stavu, že bylo jednoduše zbytečné se ji snažit dát dokupy. Celá byla rozvrzaná, zrezivělá, zkrátka jakoby se měla každou chvíli rozpadnout. Achjo. A co ted´ že?
Asi jsem musela mít ohromné štěstí či co, ale čirou náhodou jsem se takhle jednou na začátku prázdnin vzbudila a byla mi doručena zpráva (od toho bratrance co měl akustickou kytaru, španělku a občas mě něco naučil) typu:,,přes léto nejspíš nebudu potřebovat španělku, stejně zrovna hraju jen na elektrickou a bicí, jestli chceš, přes prázdniny ti ji půjčím, aby sis to hraní trochu osvojila :)" (pro vysvětlení, kytara španělka je taky akustická, jen je trochu větší a možná trochu jinak zní, ale není to nějáký zvláštní druh kytary :D). Já jsem samozřejmě skákala radostí žejo, s mýma lehce afektovanýma reakcema. Takže jsem měla v podstatě celé léto půjčenou kytaru, s tím že když ji bratránek občas potřeboval, třeba někam k táboráku, tak si ji vzal jen na pár dní a pak byla zase "moje".

Světe div se, ale půjčenou ji mám dodnes, fakt. Ale k tomu se dostanu.
Celé prázdniny jsem hrála. Pořád. Když to šlo, tak i každý den. Ze začátku to šlo dost pomalu, až mě to málem odradilo, ale na konci prázdnin jsem cítila že už mi to začíná jít. Hrála jsem různé písničky, co jsem zrovna poslouchala, moje úplně první, kterou jsem se naučila hrát byla Radioactive od mých oblíbenců Imagine Dragons (všichni jistě znáte). Možná mi to šlo pomalu i proto, že jsem se učila sama doma jen tak, ale vyhovovalo mi to a stále vyhovuje.
Po prázdninách jsem se s mým, již několikrát zmíněným, bratrancem domluvila, že si ji prozatím nechám půjčenou s tím, že když ji bude potřebovat tak napíše a já mu ji dám. Sem tam si pro ni přijde a vždycky si ji vezme maximálně na pár dnů. Jinak na ni hraju převážně já. Stále tady je, v rohu hned vedle kláves a mikrofonu, můj hudební koutek prostě...

Momentálně jsem ve fázi, kdy už mám hraní dost osvojené. Prsty už si zvykly, a už z toho nebolí. Samozřejmě že takové ty těžké akordy ještě neumím, a stále se mám dost co učit, ale mám pro to zápal. A stále mě to baví! Akustická kytara je pro mě pohodlná a dobře se na ni dají skládat písničky, protože na ni zní vše dobře. Ale o tom až někdy jindy. Moc bych si přála vlastní, abych pořád neměla ten pocit, že ta kytara vlastně není moje, a že mu ji pořád "beru" :D Kdo ví, třeba mi ji "Ježíšek" nadělí.

Závěrem chci napsat, nebojte se zkoušet nové věci. Nové aktivity, nové zážitky, a vše možné! I já to tak dělám, pořád. Jestli máte pocit, že je čas na nějakou změnu, chcete něco nového, tak to určo udělějte. Třeba právě hudební nástroj, ten je moc fajn.
Doufám, že byl pro Vás tento článek zajímavý. O kytaře nebyl rozhodně poslední. Těším se příště.
P. S. Můžete do komentářů napsat, jaký článek na téma hudba by Vás zajímal, mám už sice něco nachystané, ale i tak ráda přijímám zpětnou vazbu :)))

Mějte hezký den, i týden!



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama